loga

Tvorba kondenzátu

Jednou z nejčastějších reklamací je tvorba kondenzátu na sklech, případně i na rámu či ostění. Obvykle se jedná o reklamaci neoprávněnou, protože tvorbě kondenzátu nelze za určitých klimatických podmínek zabránit. Je to ale záležitost nepříjemná a tam, kde se tvoří kondenzát, může taky dojít k tvorbě plísní, které jsou zdraví nebezpečné. Pojďme se tedy společně podívat, co všechno můžeme proti tvorbě kondenzátu udělat a jestli přeci jen někdy nenese vinu výrobce nebo montážník.

Abychom mohli učinit účinná opatření, která tvorbu kondenzátu odstraní, nebo alespoň omezí, musíme znát fyzikální příčiny jeho vzniku. Kondenzát je vlastně vzdušná vlhkost, kterou už vzduch nedokázal udržet. Teplý vzduch dokáže pojmout větší množství vlhkosti. Pokud tento vzduch prudce ochladíme (v našem případě stykem se studenou tabulí skla, ale ke stejnému efektu dochází i na láhvi vytažené z lednice), nadbytečnou vlhkost vzduch vypudí ve formě kondenzátu. Už z toho je patrné, na čem je rosení závislé: vzdušná vlhkost, teplota vzduchu a teplota povrchu. Pokud je teplota povrchu pro danou teplotu vzduchu a danou vlhkost nižší než hodnota rosného bodu, dojde ke vzniku kondenzátu.

Abychom tedy mohli omezit rosení skel, musíme udělat jedno nebo více z následujících opatření:

  • zvýšit teplotu povrchu
  • snížit teplotu vzduchu
  • snížit vzdušnou vlhkost

 

Úprava teplot

Se zvýšením teploty povrchu v okamžiku, když máte okna zakoupená, už mnoho neuděláte. Můžete například zajistit, aby teplý vzduch z radiátorů pod oknem "omýval" tabule skla tím, že nebudete používat těžké závěsy, odstraníte z parapetů předměty (například květináče), zajistíte pod okny hustší smyčky podlahového vytápění a podobně, ale obvykle je to na úkor uživatelského komfortu. První kroky je zapotřebí udělat už v okamžiku výběru oken. Dobrou volbou je trojsklo, hodně pomůže i plastový nebo poplastovaný meziskelní rámeček, důležitou roli hraje i hloubka zapuštění skla v profilu křídla. Naopak situaci zhorší strukturální spoje a strukturální rohy. Napojování skla na sklo v ploše a v rozích je módní a efektní záležitost, ale je třeba počítat s tím, že tato místa jsou ke vzniku kondenzátu náchylnější.

Snižování teploty vzduchu je samozřejmě téměř vždy nerealizovatelné, protože chcete žít v příjemném klimatu. Tudy tedy cesta nevede. Kde ale můžete udělat opravdu hodně, je snížení vlhkosti vzduchu.

Změna vlhkosti

Při snižování vlhkosti vzduchu hraje zásadní roli správné větrání. Větrání jsem se i z jiných důvodů věnoval v jiném článku, můžete si přečíst článek Větrání v této sekci. V případě, že máte v místnostech vysokou vlhkost (není neobvyklá i vlhkost kolem 80%), je nutné větrat ještě trochu jinak. Při běžném větrání sice vlhkost během krátké doby výrazně poklesne, po chvíli se ale vrátí prakticky na stejnou hodnotu, jaká byla před otevřením oken. Je to způsobeno akumulátory vlhkosti, kterými je vlastně celý byt či dům. Vlhkost je uložená ve zdech, v nábytku, kobercích, peřinách... Abychom vlhkost trvale snížili, musíme se tedy nejdříve zbavit vlhkosti uložené v těchto akumulátorech. Pokud pomineme různé vysoušeče, je velmi efektivním způsobem časté nárazové větrání. Například otevřením okna každou půlhodinu, když jsme doma, pomalu ale jistě vlhkost snižujeme. Důležité je vyhnout se sušení prádla v místnostech, pokud je to možné, důsledné používání digestoře při vaření, zapínání ventilátoru v koupelnách a větrání ložnice před usnutím a hned po probuzení. Dočasné uživatelské nepohodlí bude odměněno trvalým snížením vlhkosti v bytě a omezením tvorby kondenzátu a vzniku plísní. Doporučuji zakoupit prakticky jakýkoliv vlhkoměr a sledovat výkyvy vlhkosti v závislosti na činnostech v domácnosti.

Elegantním a pohodlným řešením je systém decentralizované rekuperační výměny vzduchu IV40, který je u výrobků Internorm možné integrovat přímo do okenních rámů oken KF500, KF410 a KV440. Ten zajistí nejen výměnu vydýchaného vzduchu za čerstvý, ale pomocí automatického režimu ohlídá vlhkost v místnostech a udržuje ji v rozmezí 35 - 55%, což je definováno jako zdravé prostředí.

Kondenzát ve falcu

Poměrně často se můžeme setkat i s kondenzátem ve funkční spáře oken a dveří. Okna a ani dveře nejsou zcela vzduchotěsné. Jaká je jejich míra netěsnosti určuje tzv. průvzdušnost. Díky této netěsnosti se dostává do falcu teplý vzduch. Vzdušná vlhkost tam tedy může kondenzovat. Situace je o to nepříjemnější, pokud tam v zimních měsících namrzne. Tímto uživatelsky jistě nemilým jevem trpí spíše okna a dveře s vyšší izolační schopností. U oken a dveří netěsných se prostor mezi křídlem a rámem ohřívá unikajícím teplem a ke kondenzování (případně namrzání) tam nedochází. Řešení je často obtížné. Pokud v domě máte rekuperaci, pomůže ji nastavit na podtlak. Tím se omezí množství vzduchu vnikajího do spáry. Stejně tak pomůže univerzální rada snížit vzdušnou vlhkost. Je vhodné také prostor odvětrávat otevřením okna. Okna a dveře jsou totiž natolik těsná, že přirozená netěsnost k vyvětrání falcu nestačí a vlhkost se tam může hromadit. Konstrukčně pomůže středové těsnění, které funkční spáru rozdělí na dvě komory - studenou vnější a teplou vnitřní.

Konstrukce okna

A jak je to s odpovědností výrobce nebo dodavatele oken? Samozřejmě ovlivňuje rosení skel konstrukce okna, zejména pak skladba skla a jeho uložení v rámu křídla. Zde ale s reklamací zcela jistě narazíte, protože s konstrukcí okna a vybavením okna jste byli obvykle seznámeni ještě před koupí. Je pravdou, že zákazník je laik a prodejce by ho měl poučit o možných rizicích. Když to však v dobré víře udělá, je možné, že ztratí zákazníka. Ten si pak tato "problematická" okna nekoupí a vezme si je tam, kde prodejce o žádných možných nebezpečích nic neříkal, nebo je bagatelizoval.

U rámů se nezajímejte o počet komor, ale o hodnotu tepelného prostupu (značeno Uf). Počet komor je používán často jen pro marketingové účely. Pokud do stejně hlubokého rámu přidáváme další komory, zmenšuje se jejich rozměr a od určitého počtu je vliv na hodnotu prostupu tepla minimální. Hodnotu Uf budou mít téměř jistě lepší profily stavební hloubky 90 mm s pěti komorami, než 80 mm profily s šesti až osmi komorami.

Krom samotného počtu komor je důležitý i tvar rámu a křídla. Především pak v oblasti funkční spáry, tedy mezi rámem a křídlem, a v oblasti skla. Nevhodným tvarem je v této čási i u jinak pětikomorových profilů počet komor nižší. Příkladem je následující pětikomorový profil, kde jsou vidět dvě části okna, ve kterých najdete jen tři oddělené komory. Omluvou je, že se jedná o levný profil nižší třídy. Přesto příliš nevěřím tomu, že prodejci na tyto zjevné nedostatky zákazníky upozorňují.

Napojovací spára

S reklamací uspět můžete v případech, kdy k tvorbě kondenzátu nebo plísní dochází na ostění. Obvykle je to projev chybné montáže a kondenzace vodních par v připojovací spáře. Nejčastěji tato situace nastává tam, kde nebyly použity parotěsné a paropropustné pásky (případně jiný systém parozábran) a okna byla montávana pouze na pěnu. Montážní pěna je výborným tepelným izolantem, ale víc toho neumí. Neochrání napojovací spáru před větrem a vlhkostí. Pokud se vlhkost dostává do spáry, pěna degraduje a rychle ztrácí i své izolační vlastnosti. Vlhká pěna se z tepelného izolantu mění na vodič. Správné vyřešení napojovací spáry je popsáno v ČSN 74 6077 a pro veřejnost velmi dobře zpracované na stránkách www.montazokna.cz. Doporučuji vždy trvat na montáži dle uvedené normy. Vhodné je také požadovat 60 měsíční záruku na montáže, protože tato podstatná závada se projeví až po delší době. Firmě, která dva roky po uvedení normy v platnost stále nabízí montáž jen na pěnu, bych se obloukem vyhnul. Ušetřené peníze rozhodně nestojí za pozdější problémy, které mnohdy nejdou vyřešit jinak, než novou montáží, někdy i s novými okny.

0
0
0
s2sdefault
powered by social2s